Nebuď ve stresu, jdi cvičit

FitnessTipy
Array ( ) Array ( [0] => WP_Term Object ( [term_id] => 9 [name] => Fitness [slug] => fitness [term_group] => 0 [term_taxonomy_id] => 9 [taxonomy] => category [description] => [parent] => 0 [count] => 86 [filter] => raw [cat_ID] => 9 [category_count] => 86 [category_description] => [cat_name] => Fitness [category_nicename] => fitness [category_parent] => 0 ) [1] => WP_Term Object ( [term_id] => 13 [name] => Tipy [slug] => tipy [term_group] => 0 [term_taxonomy_id] => 13 [taxonomy] => category [description] => [parent] => 0 [count] => 127 [filter] => raw [cat_ID] => 13 [category_count] => 127 [category_description] => [cat_name] => Tipy [category_nicename] => tipy [category_parent] => 0 ) )

Nechce se ti. Věř, že mám silné pochopení. A to jsem si cvičení a zdravou stravu zvolila jako hlavní náplň mé obživy. Ale přesto jdu. Jdu, protože to mé tělo a hlava potřebují více, než sezení na sedačce nebo před obrazovkou mého počítače. Zároveň stačí skutečně málo, třikrát týdně hodina tvého času. Asi už tušíš, že pokud se budeš pravidelně věnovat nějaké fyzické aktivitě, nabudeš na atraktivitě. O kus důležitější je ale fakt, že si pomůžeš k lepšímu fungování svých hormonům. Jak?

Kortisol – hormon stresu

Kortisol je hormon produkovaný kůrou nadledvin. Je nejúčinnějším stresovým hormonem, dopomáhají mu kortizon a kortikosteron. Společně zvyšují celkovou pohotovost tvého těla při zátěžových situacích – pracovní stres, infekční onemocnění, ale také při zvýšené tělesné námaze. Ano, náročnější fyzická aktivita pro tvé tělo znamená akutní stres. Nicméně studie jasně ukazují, že krátkodobý stres z cílené fyzické aktivity značně snižuje ten dlouhodobý. Což zkrátka potřebuješ, protože dlouhodobý stres se dnes považuje za civilizační chorobu, která je předchůdcem řady dalších onemocnění. Dlouhodobého stresu se tak musíš zbavovat, nebo se s ním alespoň naučit rozumně pracovat. V překladu tohle všechno znamená, že když si půjdeš ráno zacvičit, práce a blížící se uzávěrky tě budou nechávat více v klidu.

Deprese, úzkosti a jiné nemoci

Možná to ze zmíněného výše vyplývá, možná ne. Nicméně raději zdůrazním. Vědci se rovněž shodují, že pravidelná fyzická aktivita výrazně napomáhá v boji proti depresím, úzkostem a dalším nemocem. Snižuje také riziko vzniku demence o 28 % při průměrně 3,6 tréninkových jednotkách týdně trvajících 45 minut. O 33 % snížíš riziko vzniku Parkinsonovy choroby. A pokud chorobou již trpíš, studie zdůrazňují pozitivní efekty silového tréninku na zpomalení jejího dalšího rozvoje. Potřebuješ ještě další motivaci pro zvednutí svých hýždí?

Sebevědomí

Ano, pravidelné cvičení zvyšuje tvoji vnitřní hodnotu. Je to pouze tím, že vypadáš lépe? Ne tak docela. Cvičení ovlivňuje rovněž hladiny dalších důležitých hormonů – serotoninu, endorfinu a dopaminu. Silného koktejlu zvaného pocity štěstí. Takže se zkrátka cítíš dobře. Do toho ještě za pár týdnů budeš muset jít nakupovat, protože ti tvé oblíbené kalhoty budou volné. A to jsou teprve radosti. Pokud ve fyzické aktivitě setrváš, pozitivně ovlivníš svůj metabolismus, rozuměj spalování všech těch dobrých kalorií. Tvůj metabolismus bude sám o sobě rychlejší a s nárůstem aktivní svalové hmoty budeš spalovat i v klidovém režimu více. Takže už na nic nečekej a jdi.

Zdroj: Neuroscience of Exercise – From Neurobiology Mechanisms to Mental Health; Neuropsychobiology 2013; 68:1-14

Autor Sára Hradilová

osobní trenér, Form Factory