Potřebný v rozumném množství

Stres je s vývojem lidstva neodmyslitelně spjatý. Podobně jako samotné lidstvo i tato zátěž prodělala určitou evoluci. Zatímco v dřívějších dobách byli lidé ohroženi především fyzickým stresem spojeným s každodenním bojem o přežití, v dnešní době jsme vystaveni spíše psychickému napětí. Ať už se jedná o starosti v práci, ve škole, v rodině nebo partnerských vztazích, dopad na lidské zdraví určuje síla, délka trvání a individuální odolnost vůči stresu.

Krátkodobý stres přiměřené intenzity, například stres z prezentace v práci, lidskému organismu většinou neuškodí. Problémem je dlouhodobý nebo významný stres, například úmrtí blízké osoby, vleklé problémy v zaměstnání nebo v partnerském životě. V tomto případě může stres napáchat značné škody na psychickém i fyzickém zdraví.

Vliv stresu na psychiku

Principem stresové reakce je tvorba hormonů a nastavení nervového systému pro souboj nebo útěk. Mezi stresové hormony patří například adrenalin nebo glukokortikoidy. Stresová reakce v krátkodobém horizontu skutečně pomáhá tělu vyrovnat se s nenadálou situací, při dlouhodobém působení ale dochází k rozvratu vnitřních regulačních mechanismů, což způsobuje psychické i fyzické komplikace. Mezi nejčastější psychické projevy stresu patří:

• Únava,
• porucha koncentrace a spánku,
• bolesti hlavy,
• podrážděnost,
• nechutenství nebo naopak přejídání se,
• bolesti břicha,
• úzkosti a deprese,
• snížení libida.

Nemoci způsobené stresem

Jak už bylo zmíněno, škodlivý stres poškozuje také fyzické zdraví. Dlouhodobé působení stresových hormonů a rozvrat regulačních mechanismů zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév, dochází k nárůstu tlaku krve, což může vést k srdečnímu infarktu nebo k cévní mozkové příhodě. Stresová reakce ovlivňuje také imunitní systém, lidé vystaveni chronickému stresu tak častěji podléhají infekčním nákazám, typicky nachlazením a infekcím dýchacích cest. Poškození imunitního systému vlivem stresu může bohužel přispět i k rozvoji onkologických onemocnění, například rakoviny prostaty, kterou si každoročně připomínáme listopadovou akcí Movember.

Příznivý vliv pravidelného pohybu

Řada výzkumů prokázala příznivý vliv pravidelného pohybu na odbourávání psychického i fyzického stresu. Mechanismus působení pohybu na zmírnění stresu je komplexní, k zmírnění přispívá mimo jiné uvolňování endorfinů a dalších hormonů.

Jaký druh fyzické aktivity je v tomto směru nejlepší? Na jednoduchou otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Výzkumy prokázaly příznivý efekt pravidelné aerobního cvičení, například v podobě běhání, jízdy na kole, fitness cvičení či aerobiku. V rámci boje proti stresu ale prospívá jakékoliv cvičení, které člověka baví a provozuje ho pravidelně.

Některým lidem svědčí skupinové cvičení, které jim umožňuje navázat mezilidské kontakty, jiným naopak přináší prospěch spíše individuální pohybová aktivita, při které si odpočinou od každodenních starostí.

Univerzální kuchařka obsahující pokyny pro boj se stresem neexistuje. I v dnešní nejisté době je především důležité dělat to, co máme rádi. Pokud se přitom budeme cítit dobře, příznivě se to odrazí na našem psychickém i fyzickém zdraví.